|
|
Kolizní úprava závazků v právu Evropské unie
Spozdilová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat rozhodné právo určené dle Nařízení Řím I a Nařízení Řím II a vzájemně je porovnat. Disertační práce se skládá z úvodu, čtyř částí a závěru. Část první popisuje obecné a teoretické otázky evropského mezinárodního práva soukromého (EMPS) - vysvětluje význam a metody regulace mezinárodního práva soukromého, resp. regulace soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, význam, smysl a zdroje práva a principy aplikace EMPS. Druhá část se zabývá historií vzniku, strukturou a působností Nařízení Řím I a Řím II. Třetí a čtvrtá část práce tvoří jádro disertační práce. Část třetí analyzuje právo rozhodné pro smlouvy určené dle Nařízení Řím I a pro mimosmluvní závazkové vztahy určené dle Nařízení Řím II. Zaměřuje se na zjištění práva aplikovaného na závazky, limity rozhodného práva a na další související otázky. Čtvrtá část shrnuje veškeré poznatky a ilustruje výsledky srovnání Nařízení Řím I a Nařízení Řím II.
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - vybrané otázky
Ondrušová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je analýza nového procesněprávního institutu evropského práva - evropského platebního rozkazu (dále jen "EPR") a průzkum jeho aplikace v praxi z pohledu českého žalobce a českého soudu. Toto téma jsem si zvolila záměrně, neboť jsem vycházela ze své vlastní zkušenosti týkající se přeshraničního vymáhání pohledávek prostřednictvím EPR. V této souvislosti jsem se rozhodla zjistit, jak se tento právní institut uplatňuje v praxi s ohledem na jeho účel stanovující si zjednodušení, zrychlení a snížení nákladů řízení o nesporných peněžitých občanských a obchodních nárocích v přeshraničních případech. V závěru práce jsem dospěla k názoru, že Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen "Nařízení o EPR") své cíle splňuje a jeho použití je cenným přínosem pro věřitele proti neplatícím dlužníkům. Diplomová práce je členěna na 3 části. První část označená jako úvod do evropského mezinárodního práva soukromého obsahuje celkem pět kapitol. První a druhá kapitola vysvětlují pojmy mezinárodní právo soukromé a evropské mezinárodní právo soukromé. Třetí kapitola se zabývá jejich vzájemným vztahem. Čtvrtá kapitola popisuje stručný vývoj evropského mezinárodního práva soukromého s...
|
|
|
Procedure on European Order for Payment - parallels and differences in comparison with European, Czech and German law
Ranič, Radim ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Táto rigorózna práca sa zabýva problematikou európskeho platobného rozkazu z hľadiska paralel a rozdielov s právom eur ópskym, českým a nemeckým. Práca na základe dopredu definovaných kritérií porovnáva európsky platobný rozkaz s českým platobným rozkazom a nemeckým platobným rozkazom, pričom pozornosti neunikol ani vzťah s inými inštitútmi EMPS. Vzhľadom na dlhšiu účinnosť úpravy eur ópskeho platobného rozkazu bolo možné v práci už zhodnotiť skúsenosti s aplikáciou a tiež judikatúru. V práci bolo identifikovaných niekoľko zhodných znakov platobných rozkazov, napr. rýchlosť konania, fakultatívnosť, vydanie bez vypočutia odporcu a ich zrušenie po podaní námietok voči nim. Zistené boli ale aj odlišnosti, predovšetkým v rozsahu aplikácie, rôznom použití v cezhraničných prípadoch, rôznymi nárokmi na rozsah poskytnutia dôkazov v návrhu na vydanie, štruktúrou konania ako jedno alebo dvojstupňového a rôzne lehoty na podanie námietok.
|
|
|
Předběžná otázka českých soudů ve věci příslušnosti podle nařízení Brusel I a Brusel I bis
Hrušková, Monika ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Předběžná otázka českých soudů ve věci příslušnosti podle nařízení Brusel I a Brusel I bis Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem příslušnosti v nařízeních Brusel I a Brusel I bis. Důraz klade především na výklad jednotlivých ustanovení nařízení upravujících příslušnost Soudním dvorem, a to zejména formou rozhodnutí v řízení o předběžných otázkách, s hlavním zaměřením na předběžné otázky českých soudů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází obecný úvod a po kterých následuje závěr. První kapitola se zabývá vývojem předběžné otázky v evropském právu, sjednocení její dualistické úpravy z článků 68 a 234 SES do článku 267 SFEU, a popisem řízení o předběžné otázce jak před vnitrostátními soudy, tak před Soudním dvorem. Druhá kapitola stručně analyzuje výběr čtyř nejdůležitějších judikátů, kterými se Soudní dvůr v rámci řízení o předběžné otázce zaobíral. Jedná se o judikáty Van Gend en Loos, Costa v. E.N.E.L., Casis de Dijon a Francovich. Třetí kapitola pojednává o příslušnosti podle nařízení Brusel I bis. Z celé práce je obsahově nejvýraznější, proto je rozdělena do dvou podkapitol. První podkapitola se zaobírá nařízením Brusel I obecně, zejména jeho vznikem, právním základem a působností. Druhá podkapitola se již týká samotné působnosti podle nařízení Brusel I bis. Pro svou obsáhlost je...
|
|
|
Procedure on European Order for Payment - parallels and differences in comparison with European, Czech and German law
Ranič, Radim ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Táto rigorózna práca sa zabýva problematikou európskeho platobného rozkazu z hľadiska paralel a rozdielov s právom eur ópskym, českým a nemeckým. Práca na základe dopredu definovaných kritérií porovnáva európsky platobný rozkaz s českým platobným rozkazom a nemeckým platobným rozkazom, pričom pozornosti neunikol ani vzťah s inými inštitútmi EMPS. Vzhľadom na dlhšiu účinnosť úpravy eur ópskeho platobného rozkazu bolo možné v práci už zhodnotiť skúsenosti s aplikáciou a tiež judikatúru. V práci bolo identifikovaných niekoľko zhodných znakov platobných rozkazov, napr. rýchlosť konania, fakultatívnosť, vydanie bez vypočutia odporcu a ich zrušenie po podaní námietok voči nim. Zistené boli ale aj odlišnosti, predovšetkým v rozsahu aplikácie, rôznom použití v cezhraničných prípadoch, rôznymi nárokmi na rozsah poskytnutia dôkazov v návrhu na vydanie, štruktúrou konania ako jedno alebo dvojstupňového a rôzne lehoty na podanie námietok.
|
|
|
Kolizní úprava závazků v právu Evropské unie
Spozdilová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat rozhodné právo určené dle Nařízení Řím I a Nařízení Řím II a vzájemně je porovnat. Disertační práce se skládá z úvodu, čtyř částí a závěru. Část první popisuje obecné a teoretické otázky evropského mezinárodního práva soukromého (EMPS) - vysvětluje význam a metody regulace mezinárodního práva soukromého, resp. regulace soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, význam, smysl a zdroje práva a principy aplikace EMPS. Druhá část se zabývá historií vzniku, strukturou a působností Nařízení Řím I a Řím II. Třetí a čtvrtá část práce tvoří jádro disertační práce. Část třetí analyzuje právo rozhodné pro smlouvy určené dle Nařízení Řím I a pro mimosmluvní závazkové vztahy určené dle Nařízení Řím II. Zaměřuje se na zjištění práva aplikovaného na závazky, limity rozhodného práva a na další související otázky. Čtvrtá část shrnuje veškeré poznatky a ilustruje výsledky srovnání Nařízení Řím I a Nařízení Řím II.
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - vybrané otázky
Ondrušová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je analýza nového procesněprávního institutu evropského práva - evropského platebního rozkazu (dále jen "EPR") a průzkum jeho aplikace v praxi z pohledu českého žalobce a českého soudu. Toto téma jsem si zvolila záměrně, neboť jsem vycházela ze své vlastní zkušenosti týkající se přeshraničního vymáhání pohledávek prostřednictvím EPR. V této souvislosti jsem se rozhodla zjistit, jak se tento právní institut uplatňuje v praxi s ohledem na jeho účel stanovující si zjednodušení, zrychlení a snížení nákladů řízení o nesporných peněžitých občanských a obchodních nárocích v přeshraničních případech. V závěru práce jsem dospěla k názoru, že Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen "Nařízení o EPR") své cíle splňuje a jeho použití je cenným přínosem pro věřitele proti neplatícím dlužníkům. Diplomová práce je členěna na 3 části. První část označená jako úvod do evropského mezinárodního práva soukromého obsahuje celkem pět kapitol. První a druhá kapitola vysvětlují pojmy mezinárodní právo soukromé a evropské mezinárodní právo soukromé. Třetí kapitola se zabývá jejich vzájemným vztahem. Čtvrtá kapitola popisuje stručný vývoj evropského mezinárodního práva soukromého s...
|
|
|
Budoucnost evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Evropské mezinárodní právo soukromé v posledních dvaceti letech prošlo dyna-mických vývojem, u kterého lze předpokládat, že bude nadále probíhat, a to zejména vzhledem k narůstající potřebě řešit právní vztahy s komunitárním prvkem vznikající mezi subjekty, které uplatňují svobodu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci Evropské unie. Odborníci na evropské mezinárodní právo soukromé diskutují, zda se další vývoj má ubírat stejným či podobným směrem jako dosud, tzn. zejména prostřednictvím unifikace norem pro jednotlivé instituty a obory mezinárodního sou-kromého práva a cestou mezinárodních úmluv (i když tato oblast má ještě rezervy, neboť je do značné míry omezena pravomocemi Evropské unie), nebo cestou kodifikace evrop-ských kolizních norem a vytvoření jednotného kodexu evropského mezinárodního práva soukromého, který by v obecné části upravoval obecné instituty mezinárodního práva soukromého a v části zvláštní by se pak zabýval jednotlivými oblastmi, které potřebují úpravu. Poslední cestou, která je však spíš teoretickou úvahou než praktickou možností, je vytvoření evropského občanského zákoníku, tedy kodexu hmotných norem soukro-mého práva. Možnost přijetí evropského občanského zákoníku však naráží na rozdíly mezi právními kulturami a právními řády v rámci Evropské unie.
|
host ::
RSS.